CMP

Mozková mrtvice se po nemocech srdce a zhoubných nádorech se řadí na třetí místo jako nejčastější příčina úmrtí. Zatímco ve většině vyspělých států byl v posledních 10-20 letech díky důsledné prevenci zaznamenán výrazný pokles úmrtnosti na centrální mozkové příhody, Česká republika patří stále mezi státy s vysokou úmrtností.

Cévní mozková příhoda je definována jako rychle se rozvíjející známky ložiskové ztráty mozkových funkcí, kde příznaky přetrvávají déle než 24 hodin nebo vedou ke smrti a není zde známa jiná než cévní příčina. V praxi to znamená, že může dojít k prasknutí nebo k ucpání některé mozkové cévy. To má za následek poškození okolní mozkové tkáně. Ta je buď poškozena tlakem krve proudící z prasklé cévy, nebo se jí nedostává životně důležitého kyslíku a živin.

Příčiny vzniku CMP jsou dvě. Dojde-li na ohraničeném okrsku mozkové tkáně k déletrvající nedokrevnosti, postižená tkáň odumře, vzniká mozkový infarkt. Vzniklé mozkové poruchy jsou výsledkem nepoměru mezi potřebou a dodávkou kyslíku mozkovým buňkám.

Ischemické cévní mozkové poruchy můžeme rozdělit podle příčiny vzniku nedokrevnosti mozkové tkáně do tří velkých skupin. Zaprvé se jedná o infarkty vznikající jako důsledek aterosklerózy velkých mozkových tepen. Jedná se o nemoc cév, při které aterosklerotické pláty zúží průsvit postižených tepen.

Druhou neméně významnou příčinou jsou mozkové infarkty, které vznikají jako důsledek onemocnění srdce. Typické pro ně je, že postihují častěji mladší pacienty.

Třetím typem jsou infarkty z postižení drobných tepének v důsledku dlouhotrvajícího neléčeného vysokého krevního tlaku. Ty představují nejméně závažnou mozkovou komplikaci.

Další důvodem vzniku cévní mozkové příhody je krvácení. Může se jednat buď o krvácení do mozkové tkáně, které tvoří 15% CMP, nebo o krvácení mezi mozkové pleny (5% CMP). Větší pravděpodobnost krvácení do mozkové tkáně mají opět osoby s vysokým krevním tlakem. Tento druh krvácení je zatížen velmi vysokou úmrtností (až 50% během prvních 30 dnů). Krvácení mezi mozkové pleny je většinou důsledkem prasknutí výdutě na některé mozkové tepně a znamená vždy vážné ohrožení života.

Mírnějším projevem mozkové ischemie jsou tzv. transitorní ischemické ataky (TIAs). Je to obvykle jen několik minut trvající neobratnost či porucha hybnosti některé končetiny, porucha řeči se zhoršením artikulace, ale i ztráta rozumění mluvenému slovu či nemožnost produkovat správná slova.

Může dojít také ke chvilkové ztrátě vidění na jedno oko či ke dvojitému nebo rozmazanému vidění. Někdy i k brnění ve stejnostranných končetinách. Trvalejší projevy jsou známkou skutečné ischemické CMP. Nejhorší možností je celková nedokrevnost mozku. Vzniklá nejčastěji z důvodu zástavy srdeční činnosti. Jejím důsledkem může být hluboké bezvědomí až smrt mozku.

Příznaky mozkového krvácení jsou kombinací projevů zvýšeného tlaku uvnitř lebky (bolest hlavy, zvracení, různý stupeň poruchy vědomí) a poruchy, která je určena místem krvácení. Jedním ze vzniklých příznaků může být např. epileptický záchvat. U krvácení mezi mozkové pleny záleží na jeho míře.

Prosakuje-li krev do okolí výdutě, pacient může mít obtíže jako při migréně nebo při zánětu dutin. Obraz masivního krvácení mezi mozkové pleny je představován náhle vzniklou krutou bolestí hlavy, často se zvracením. Krvácení bývá provázeno poruchou vědomí různého stupně. Postupně také dochází z dráždění mozkových plen krví k tuhnutí šíje.

Vyšetření

Jako u všech onemocnění, i u centrální mozkové příhody je základem vyšetření podrobná anamnéza. Lékař bude pátrat v rodině zejména po onemocněních srdce a cév. Také se ptá, zda-li netrpíte cukrovkou nebo na vysoký krevní tlak. Rozhodně se nebojte sdělit lékaři všechny obtíže, ať už se jedná o časté bolesti hlavy, závratě, otoky či jiné potíže.

Co se týče vlastní cévní mozkové příhody, podrobně lékaři popište, jak, kdy a za jakých okolností k příhodě došlo a jaký byl její první příznak. Poté Vás lékař řádně vyšetří. Na závěr vyšetření Vám nejspíše změří krevní tlak. Pro přesné stanovení diagnózy jsou většinou nutná ještě pomocná vyšetření.

Rozlišit mezi CMP z nedokrevnosti mozku a CMP vzniklou krvácením dokáže s jistotou vyšetření počítačovou tomografií (CT). Jedná se o zcela nebolestivé vyšetření, které v sobě kombinuje rentgenové vyšetření s počítačovým systémem. Ve výsledku z něho vznikají obrázky řezů Vaším tělem.

Další doplňující informace přináší vyšetření magnetickou rezonancí (MR). Její výhodou je, že ještě přesněji než CT prokáže některé cévní anomálie, které mohou být příčinou krvácení. Samozřejmé je, že Vám Váš lékař také odebere krev a moč na laboratorní vyšetření.

Všechna vyšetření by měla být provedena co možná nejdříve, aby se včas zahájila cílená léčba. Je-li pacient v těžkém stavu, je třeba, aby byl umístěn na jednotce intenzívní péče, kde je třeba zajistit jeho základní životní funkce. Mezi základní patří hlavně dýchání a srdeční činnost. Dále se podávají léky k zajištění dostatečného prokrvení mozkové tkáně.

Je-li příčinou nedokrevnosti mozku sraženina, pacientům se dávají léky k jeho rozpuštění. U některých typů krvácivých centrálních příhod je potřebná i léčba chirurgická. Velmi důležitou složkou léčby CMP je rehabilitace, která musí být rovněž zahájena co nejdříve po vyvedení pacienta z kritického stavu.

Následky po CMP jsou přímo úměrné kvalitě a intenzitě léčebné rehabilitace od samého začátku CMP. Již v akutním stavu je třeba pečovat o prevenci možného ztuhnutí svalů a vazů apod. Ochrnuté končetiny se polohují, provádí se s nimi pasivní pohyby. Brzy je také nutné začít u pacienta s aktivním pohybem.

Je třeba nacvičovat pohybování se na lůžku, nadzvedávání, přetáčení na zdravou i nemocnou stranu, posazování, nácvik denních činností, hygieny, jídla a oblékání. Je zde nutná spolupráce rehabilitačních pracovníků a zdravotních sester. Významná je rehabilitace logopedická při poruchách řeči a pomoc psychologa vzhledem k reakcím nemocných na těžké onemocnění.