Parkinsonova choroba

Parkinsonova choroba je nemocí, která postihuje mozkové systémy ovlivňující automatické pohyby, svalové napětí a koordinaci pohybů. 

Původ nemoci není znám. Dochází k předčasné poruše funkce a poškození struktur v hloubi mozkových polokoulí, která se nazývají „basální ganglia“ Jde o seskupení nervových buněk do skupin, které jsou mezi sebou vzájemně propojeny. Za její vznik mohou být zodpovědné jednak vlivy vrozené (část případů je dědičná). Uplatní se i vlivy získané, např. toxiny či jiné poruchy látkové přeměny probíhající v mozku u každého z nás.

Vlastní podstata nemoci spočívá v nedostatku dopaminu. To je přenašeč signálů mezi nervovými buňkami Jeho nedostatek se projeví právě v poruše mozkových okruhů, které regulují mimovolní svalové napětí, provádění pohybů a jejich automatičnost. Navíc má i vliv na psychické a další funkce, např. zažívání.

Nemoc vzniká plíživě mezi 50 a 60 rokem věku. Někdy výjimečně může propuknout před 40. nebo dokonce 20. rokem věku.

Příznaky bývají zpočátku vcelku nenápadné. Nemocný postřehne zvýšenou únavnost, pocity zatuhnutí, křeče, pocity tíže končetin, někdy dokonce bolesti kloubů a zad (nepřímo zapříčiněné tuhostí), celkové zpomalení a poruchy chůze. V jiných případech může na nemoc upozornit téměř výhradně klidový, rytmický, pomalý třes na jedné z horních končetin Připomíná „počítání peněz“ nebo „hnětení kuličky“.

Dalšími příznaky jsou pocity tuhosti s jednostranným, později oboustranným klidový třesem, pomalostí a chudostí pohybů. Nápadný je zejména „maskovitý“ obličej s nedostatečnou mimikou, charakteristická šouravá chůze v předklonu s rukama ohnutými v loktech, postupně se přidávají poruchy rovnováhy, časté jsou pády, zácpa, zvýšený mazotok a poruchy močení.

Přidružit se mohou deprese a demence s úbytkem intelektových schopností. Vývoj nemoci trvá měsíce až roky. Neléčené onemocnění obvykle končí po několika letech celkovou nehybností. Naštěstí v dnešní době již existují prostředky, jak můžete tuto nemoc výrazně zpomalit a stabilizovat natolik, aby byl postižený člověk schopen žít plnohodnotný život a vykonávat své zaměstnání. Vyléčit toto onemocnění v pravém slova smyslu však nelze.

Navštívíte-li lékaře-praktika s některými obtížemi, které jsou uvedeny výše, pravděpodobně Vás odešle ke specialistovi. Tím je jednoznačně neurolog. Vyšetří Vás od hlavy až k patě, bude si všímat hybnosti, mimiky, reakcí, vyzkouší svalové napětí, vyšetří reflexy kladívkem a otestuje chůzi.

Poté navrhne další vyšetření. Důvodem je celá řada neurologických onemocnění, které mohou napodobit příznaky Parkinsonovy choroby. Patří mezi ně cévní, toxické či jiné poškození mozku. Bude Vás dále zpovídat, kdy se příznaky objevily, co má na ně vliv a zda-li se podobné onemocnění nevyskytlo u Vašich příbuzných.

Bohužel neexistuje test či metoda, která by Parkinsonovu chorobu jednoznačně prokázala, diagnózu neurolog stanovuje na pokladě dvou věcí. První je průběh s příznaky nemoci, příznivá reakce na léčbu. Druhou vyloučení jiné příčiny onemocnění.

Další možné vyšetření je například odběr krve (krevní obraz, sedimentace, funkce jater, ledvin, hladina cukru apod.) a jiná speciální vyšetření jako CT vyšetření mozku (počítačová tomografie). Jde o rentgenové vyšetření mozku, které vyloučí cévní či jinou příčinu obtíží. Je to nebolestivé vyšetření, obvykle se provádí s aplikací tzv. kontrastní látky (do žíly), což zlepší výtěžnost hodnocení.

Dalším základním vyšetřením je EEG vyšetření (elektroencefalografie). Vyšetřují se elektrické potenciály mozku z povrchu hlavy pomocí snímacích elektrod. Vyšetření trvá asi 20 minut, je nebolestivé, spočívá v nalepení elektrod nebo nasazení zvláštní „čepice“ na které jsou elektrody umístěny. Zatímco Vy v klidu ležíte na lůžku, přístroj snímá Vaši mozkovou aktivitu v klidu, při otevřených a zavřených očích, po hlubokém dýchání a při pohledu do blikajícího světla (stroboskopu).

NMR (magnetická resonance) patří také k paletě možných vyšetření. Zobrazuje mozek podobně jako CT vyšetření pomocí silného magnetického pole. Vyšetření je nebolestivé, pro organismus nezatěžující. Nepříjemné je umístění v úzké kabince uvnitř přístroje, takže někteří jedinci trpící klaustrofobií je mohou špatně snášet. Člověk podstupující magnetickou resonanci nesmí mít kardiostimulátor a měl by hlásit kovové předměty v těle např. kloubní náhrady, cévní svorky apod. 

Vyšetření SONO krčních tepen zásobujících mozek je běžné, nebolestivé a nezatěžující vyšetření snímající ultrazvukem přívodné mozkové tepny. Důvodem je posouzení průtoku krve a změn na cévách (zejména u arteriosklerosy). Závěrem nutno ještě zdůraznit, že volba výše uvedených vyšetření závisí na příznacích nemoci, věku pacienta apod.

Z hlediska moderní medicíny existuje několik způsobů jak pomoci odstranit příznaky nemoci a uspokojivě zlepšit kvalitu života. První možností jsou léky. Dělí se do několika skupin podle toho, jak působí na systémy upravující regulaci hybnosti. Léky se vybírají podle určitého klíče, jakými jsou např. intenzita příznaků, věk pacienta či jeho přídatné nemoci.

Léčba obvykle výrazně zlepší příznaky nemoci. Druhým základním kamenem léčby je odborná rehabilitace a instruktáž. Provádí se na rehabilitačních odděleních pod dozorem speciálních rehabilitačních sester či rehabilitačního lékaře.

Poslední možností několika posledních let je tzv. hluboká mozková stimulace (deep brain stimulation, DBS), která spočívá v implantaci elektrického stimulátoru do postižených oblastí. Je však vyhrazena jen určitým vhodným kandidátům (limitováno věkem, příznaky, vyčerpáním léčebných možností, pacient musí splnit specifické požadavky pro implantaci stimulátoru).

Samozřejmě jako každá nemoc má i Parkinsonova různý průběh. Existují formy pomalejší, které dobře reagují na léčbu, ale i také takové, které lze ovlivnit hůře. V zásadě lze shrnout, že Parkinsonovu chorobu nelze vyléčit. Lze významně ovlivnit její průběh s uspokojivou kvalitou života.